Význam názvu „torii“
Znak 鳥居 lze přeložit jako „místo, kde sedí ptáci“. Podle jedné interpretace: ptáci byli považováni za posly božstev, brána mohla symbolicky sloužit jako místo, odkud božská přítomnost „pozoruje“ svět. I když dnes už tento význam není běžně vnímán doslovně, poetická rovina názvu zůstává.
Proč jsou torii často červené
Nejtypičtější barvou torii je červenooranžová (rumělková). Ta má několik významů: ochrana před zlými silami, symbol života, energie a slunce, prakticky také ochrana dřeva před hnilobou. Ne všechny torii jsou však červené, mnohé jsou: přírodní dřevěné, kamenné nebo dokonce kovové. Barva i materiál často závisí na regionu, stáří svatyně a místní tradici. Pravda je, že červená brána je nepřehlédnutelná a vždy působí velmi estetickým dojmem.
Při putování Japonskem narazíte na brány Torii opravdu velice často, některé brány jsou ale určitě známější a populárnější. Jednou z nejnavštěvovanějích je bránu Icukušima u známého města Hiroshima.
Průchod brano Torii je pro japonce tradiční a má svůj postup, i když není striktně vyžadován. Japonci jsou rovněž velmi tolerantní a nečekají, že cizinci budou vše znát. Působí nicméně neuctivě procházet středem brány a smát se, lézt po bráně nebo se o ni opírat, pózovat přímo pod ní v nevhodných pózách.
Tradiční postup vstupu branou torii
1. Zastavit se před branou
2. Lehce se uklonit
Krátká, nenápadná úklona směrem k bráně.
3. Nevcházet středem brány
Tohle je hodně důležité a Japonci to často opravdu dodržují. Střed brány (a cesty) je považován za: „cestu božstev“. Lidé by měli chodit lehce vlevo nebo vpravo.
4. Projít klidně a tiše
Žádný spěch, žádné hlučné chování.
5. Po průchodu se neotáčet hned zpět
Po vstupu je vhodné pokračovat dál, nevstupovat dovnitř a hned se vracet
Jak správně odejít ze svatyně
Při odchodu se postupuje podobně, projít branou směrem ven, zastavit se až za branou, otočit se čelem ke svatyni, znovu se lehce uklonit.
