V Japonsku jsem byl čtyřikrát. A pokaždé bez cestovky, bez průvodce. Jen batoh, letenka, jízdenky na vlaky a otevřená mysl. Právě díky tomu jsem tam poznal místa, která bych jinak těžko objevil.
Proč cestovat po Japonsku bez cestovky
Japonsko má pověst složité země – jazyk, znaky, pravidla, odlišná kultura. Realita je ale jiná: je to jedna z nejbezpečnějších, nejpřehlednějších a nejlépe fungujících zemí pro individuální cestování na světě. A právě proto dává smysl jet na vlastní pěst. Japonci jsou neuvěřitelně organizovaní a zodpovědní, velmi respektují ostatní. Jsou rovněž ochotní pomoci, takže pokud se jako turista ocitně někdo v nesnázích, vždy se snaží pomoci. Pravdou je, že anglicky neumí zdaleka každý a úroveň je spíše nízká, na důležitých místech jako jsou stanice metra je vždy nějaká obsluha, která anglicky aspoň trochu hovoří.
Cestoval jsem vždy sám. A právě Japonsko je pro tohle překvapivě ideální. Nikdo se na tebe nedívá divně, když jíš sám nebo když jdeš sám do muzea, restaurace mají objednávací pulty nebo automaty, vlaky, hotely i služby fungují bez potřeby domlouvání, všude jsou anglické varianty textů, případně pomůže nějaký onlne překladač. Samota tu není vnímána negativně. Spíš jako normální stav.
A když chceš být sám, můžeš. Když ne, Japonsko ti nabídne kontakt – ale nikdy ho nenutí.
Doprava beze stresu? Jak se to vezme
Je pravda, že při putování Japonskem jsem několikrát zažil stresové situace. Zpětně vzato jsem si za to ale mohl sám, protože jsem si ne zcela dostatečně zjistil detaily daných spojů. Předně totiž: v Japonsku vlaky jezdí na minutu přesně, značení je logické a většinou i anglicky, jen mimo města byl na zastávkách pouze jazyk japonský; Google Maps v Japonsku fungují výborně – nutný tedy internet v mobilu; personál se snaží pomoct, i když neumí anglicky.
Nenechte se vystrašit například systémem metra v Tokiu, ano na pohled je velmi složitý. Ale vše má svůj řád a organizaci.
Cestovky často ukazují to nejznámější, to nejfotogeničtější, nebo to co se stihne. Taková místa jsou většinou enormě přelidněná a i když jsou zajímavá a krásná, užil jsem si daleko větší zážitek a vzrušení, když jsem objevil něco nečekáného nebo se dal na odlehlém místě do řeči s někým, kdo se zajímal o to odkud jsme do Japonska přicestoval. Individuální cestování přináší obyčejné čtvrti, lokální restaurace bez menu v angličtině, malé svatyně bez turistů, náhodná setkání a ticho. Právě tam jsem měl nejsilnější zážitky. Ne u památek, ale mezi nimi.
Tip na cestování po Japonsku: JR Pass
Není také pravda, že „bez cestovky je Japonsko drahé“. Nemám zkušenost s cestou přes cestovku, ale vím že: malé hotely a business hotely jsou cenově velmi dostupné, buďte si jisti že seženete ubytování levněji než v Chorvatsku, jídlo z běžných restaurací je levnější než v Evropě, doprava je o něco dražší pokud jedete Shinkansenem, běžný vlak nebo autobus je srovnatelný jako v ČR, vstupenky do muzeí, opět srovnatelné s Českem.
Japonsko není země, která by se měla jen odškrtnout ze seznamu navštívených míst. Je to země, kterou se chodí, která se dýchá a která se poslouchá.
